Rozhovor týdne: Alena Fajstová: dámský boulder počin

Submitted by Michal Jenicek on St, 12/16/2015 - 15:45

Ptala se: Terka Novotná

Ahoj Álo, od kdy lezeš? Odkud jsi se dozvěděla o HO Přírodní vědy?

O HO Přírodní vědy jsem se dozvěděla ve škole (na Přf). Intenzivně lezu právě od doby co jsem přišla do oddílu což je tak rok. Předtím jsem chodila jednou za uherskej rok na stěnu, ale často nebylo s kým, což se vstupem do oddílu dost vyřešilo :-)

Jaký první dojem na tebe tahle parta udělala? A druhý dojem?

Jo super, je skvělý, že jsou lidi v oddílu tak aktivní a pořád někam jezdí. Druhý dojem už je horší, ale pořád to docela jde :-). Ono ostatně já jsem na druhý dojem asi taky zrovna moc nezapůsobila, tak je vlastně všechno v pořádku.

Umístila ses na bouldrech, co to znamená obtížnost 6b? 

6B je ještě taková obtížnost co se dá vylézt bez nějakých větších zkušeností, tréninku a síly. Je mi jasný, že jsem vyhrála, protože se žádná další holka v kategorii boulder nepřihlásila :-)

Jaký byl ten boulder, kde se nachází, jaké byly obtíže?

Radioactive je na Sněžníku (doporučuju je to tam krásný a super bouldery). Už přesně nevím, ale myslím, že tam byly takový oblejší chyty a malý lištičky, což mi oboje dělá dost problém.

Kolik bylo chytačů a kolik povzbuzovačů?

Jó tak to už nevim asi moc ne. Ale strategicky jsem si tam rozložila asi 3 bouldermatky tak jsem se ani moc nebála.

Co tě na boulderování baví?

Skvělý je, že se člověk pořád nemusí navazovat, nemusí  si brát sedák....je to takový volný. Baví mě zkoušet vyřešit ten konkrétní problém co mi zrovna nejde. A strašně to pak pomůže i na laně když člověk zjistí co ještě udrží za děsivě nedržící chyty.

Jaký je průběh takového tvého boulderového výjezdu?

No vezmu to od toho kdy se přijede na místo. Ve většině oblastí kde jsem byla se nejdřív muselo jít do kopce. Takže první věc je, že se jde do kopce, většinou to pro mě bývá větší sportovní výkon než pak samotný boulderování. V některých průvodcích jsou takový zajímavý schematický mapky podle kterých člověk co je v oblasti poprvé (po druhé, po třetí....)absolutně nemá šanci nic najít. Takže další bod programu je většinou bloudění. No a pak když se dorazí na místo tak už se jde na věc. Vypadá to přibližně tak, že parta 3-x lidí střídavě oblézá kámen velikosti 2x3 metry. Pak někdo začne nadávat, že je to mokrý a jde se jinam a tam probíhá to samý. Slabší povahy jedou domů když padne tma. Silnější vytáhnou čelovky a pokračujou libovolně dlouho.

A co skalní lezení, je to taky tvoje srdeční záležitost?

Jo jo skalní lezení mě taky baví. Ale jsem trochu zbabělec děsně se u toho bojím (to mimochodem u boulderů taky, ale asi ne tak moc).

Pěstuješ mimo lezení i jiné sporty, nebo jinak chodíš do hospody a studuješ?

Jo jo. Jezdím na wakeboardu a wakeskate(google jestli nevíte), ale utrhla jsem si při tom vaz v koleně tak jsem vlastně pak díky tomu začala víc lízt a teď teda nejvíc ze všeho lezu. Ale teď v létě chci zas víc jezdit tak uvidíme s tim lezením, budu to muset nějak zkombinovat. Myslím, že je to takovej dobrej doplněk k lezení. A kdybyste to chtěl někdo vyzkoušet neváhejte si mi ozvat, je to fakt super :-)

A na závěr speciální zapeklitá otázka: Máš při lezení čepici? Souhlasila bys s tvrzením „není důležité co lezeš, ale jak u toho vypadáš“?

No jasně! Na bouldry jedině v barevnoý čepici s velkou bambulí a bez trička! Jak v zimě tak v létě. Tam na tom hodně záleží jak je pořád člověk blízko u země a ostatní ho mají na očích. Obvzlášť teda když jsou bouldery na místě kde choděj normální lidi. Tam to chce ten úbor pečlivě vybrat a sladit. Já jsem i veliký přítel různých kuriózních a sexy převleků. Ráda lezu třeba v šatech po babičce atp. Na laně je to v podstatě jedno protože jste někde nahoře x desítek metrů nad zemí a nikdo vás nevidí.

Štítky