All Inclusive

Submitted by dom on Po, 02/24/2020 - 13:43
jztf

Po několika návštěvách českých hor téměř bez sněhu a zimních radovánek docházejí nápady, kam na jarňáky. Skal už jsme objezdili hodně, sníh skoro není. S Káťou máme hezké vzpomínky na potápění v Egyptě. Krásné čisté moře, korálové útesy, příjemní domorodci a počasí jak podle objednávky.

Radši bych počkal, až se Joža naučí plavat – aby se s náma mohla potápět. Ale co, atrakcí je v resortu víc než dost. V lednu zaplatíme zájezd a kostky jsou vrženy.

 

j

Na letišti v Marsh – Allam svádíme první souboj s češkama, co nam ve frontě začnou válcovat johanku a mě z nepochopitelných důvodů nás chtěj vystrkat z fronty na víza. Paradoxní – stejně všichni odjíždíme stejným autobusem. Principielně se vyšťouchat nenechám, následuje sada komentářů ve stylu „ kdo nás ještě předběhne“. Podle zákona schválnosti tuším nové- od pohledu nepříjemné sousedy. Autobus je naštěstí odveze dál do pouště a my vystupujeme asi po 40min. jízdy v resortu Calimera. Je 8 ráno a pokoj máme dostat až ve dvě. Káťa – zkušená cestovatelka zkouší za úplatu vyloudit pokoj už trochu dříve. Ručníky u sebe nemáme a nějak se nám po resortu po probdělé noci trajdat nechce. Asi 4 x slyšíme „ za 15 min“ a po několika hodinách dostáváme konečně klíčky od pokoje. Káťa se cítí dotčeně. 2x rozumím, že pokojskému dala 10euro a on se začal srdečně chechtat. Nakonec si rozumíme – prý to bylo jedno euro, což chechtání trochu vysvětluje. Zase naše sousedka Adéla tvrdila, že mu nechala asi 14 E a stejně se nespokojeně šklebil. Čert aby se v tom jejich byznysu vyznal..

První den se tedy hlavně seznamujeme s oblastí . Trochu se vykoupeme, okoukneme Akvapark, Joža zkusí projížďku na velbloudech po pláži. Pro zpestření si domlouváme na úterý večerní projížďku na korábech pouště. Má to být 40min do bývalé beduínské pouštní vesnice, posezení a cesta zpátky.

j

 

Pro mě jako neznalce „all inclusive“ jsou úplnou novinkou stoly v restauraci nacpané jídlem. Pod pokličkama se skrývá desítky překvapení. Na zbylých stolech se nic skrývat nesnaží – mraky ovoce, zeleniny, pečiva, salátů. Asi dva stoly jsou vyhrazené jenom dortíkům. V těchto extrémních podmínkách zhubne málokdo. Spíš naopak.. Fitnesačka Adéla se statečně drží na příjmovém minimu a její dcera Sylva se držet ani nemusí – prostě jí suché špagety, hranolky a rýži. Je to asi první dítě, co ji míň než Joža ( ta má ráda alespoň nějaké to ovoce a zeleninu). Což je pro maminu živící se v minulosti trenérstvím a výživovým poradentstvím oříšek. Večer ještě Joža orazítkuje bradou kulatý obrubník. Naštěstí je to jenom plouchou velká, ale celkem mělká odřenina. Na houby je, že před sebou máme týden čvachtáníve vodě, nevím, jak se to bude léčit. Další den začínáme návštěvou lékárny. Bez receptu kupujeme antibiotikové mastičky a náplasti. První asi funguje dobře, to druhé se sloupne hned po pár minutách ve vodě. Takže první den čachtání omezujeme, druhý je zkrácený o velbloudí výlet. Brada se hojí, fotek přibývá. Výlet na koních a velbloudech po okolí je fajn. Jede s náma rodinka – dva dospěláci a 3 děti. Při focení západu slunce slyším „ jsme spolu hodně dlouho, dost jsme toho prožili“ vytahuje krabičku a tuším, co se bude dít. Děti se tlemí, možná tuhle romantickou zásnubní chvilku čekali, možná o ní věděli.. Každopádně dobré načasování 

j

V úterý ráno navštěvujeme Akvapark. Kromě haldy menších dětských atrakcí se vzádu tyčí dvě věže s asi deseti tobogány – každý je jiný. Polovina se jezdí na pneumatikách – i zdvojených. Půlka na karimatkách. Dvě jízdy jsme jeli i v kole pro 4. Největší oblibě se těšil černý tubus. Tmu porušuje několik svítivých skruží a diod. Když jsem to jel pozadu, málem šel oběd ven. Výhoda byla krásně vyhřátý dojezdový bazének. Celkem hustá byla U- rampa, kde se kousek spíš než jel tak letěl volným pádem. Další potencionální místo na vyprázdnění žaludku. Ani mě nepřekvapilo, že to vodník Sylva bez mrmlání sjela. Káťu jsem tipoval tak na 50%. Střídá se Jo, Ne, Jo, Ne..Nakonec dopadne Jo a tím si připisuje další nezapomenutelný zážitek.

j

 

Ve středu hodně fučí a je zima. Z akvaparku mizíme do teplé vody. Na cvičícím plácku si nějaká břišní tanečníce asi roztrhla sukni a tak jedno ráno posbírám třpitky jako dárek pro holky. Napadne mě soutěž v potápění – něco jako když jsme lovili na plavání puky. Holky jsou nadšený a výsledek je, že Joža začíná plavat pod vodou. Hlavně jí to baví. Cíl naučit jí plavat sice není splněn, ale hlavně že jí to ve vodě baví. Odjíždí smutná, že se ještě plavčit nenaučila, ale za pár dní by mohla protáhnout akční rádius.

Honza horák mě varuje, že ačkoli vlastní závěsnou lištu, je občas problém jí někam pověsit ( možná je to výmluva). Celou cestu z letiště pociťuji úzkost, jestli najdu vhodné místo na tréninky. První mi do oka padne strom před domem, ale žádná sláva. Lepší je zastřešený plácek pro skupinová cvičení. Tam každé ráno kromě příletového dne a jednoho restu zaběhnu před snídaní. Pár lidí chodí běhat, jinak je všude krásný klid. Moře se ještě nestačí rozbouřit,s ručníkama se trousí několik milovníků ranního plavání. Uklízeči leští stoly a bary se připravují na další nápor žíznivců. Zkouším 5-6 shybů v každé minutě + protahování. Někdy to jde 40min, někdy 50. Poslední dvě seance zkouším 10x v půlminutových intervalech , 5min pausa a 3x dokola. Ruce krásně bolí, šup do vody a na snídani. 2x po snídani hlídám děti a Káťa má zdarma lekci cvičení s Adélou.

jj

Do moře moc nelezeme. Nesmí se šlapat na korály, který jsou podél pláže. Do výšky pasu je vybagrované hřiště na trénink šnorchlování a čachtání. K vidění je tam trocha ryb a korálů. K potápění slouží dvě mola, do moře se leze po žebříkách nebo skáče. Podél břehu se táhne zlom, korály spadají kolmo dolů do tmy. Podél něj se hemží rybičky všech odstínů, druhů, typů a barev. Dahabské vzpomínky jsou trochu různorodější. V Dahabu však přes zimu „all inclusive“ nefrčí, moře ještě není nejteplejší. Poslední dva dny se snažíme stihnout co se dá. I na pravidelnou stravu po třech hodinách včetně dvou večeří jsme si zvykli. Pivo, víno a míchané alko – nealko drinky jsou v barech vždy po ruce, v dolním baru mezi 15 – 17 hod. dokonce i hambáč a zmrzlina. Dostupnost piva a vína je bohužel vyvážená kvalitou.

j

Ale i tak dobrý...

Dále v nabídce:

Tenis - někdy příště

Sauna – se spálenýma zádama a ksichtem ?

Animační programy pro děti – Jožu neba, už byla moc velká

Posilka – super, 2x – 3x jsme zašli. Jenže ráno je lepší se koupat a po obědě- když není zima - už se nechce

Lepší večeře – i ty horší byly dost dobrý

Kulečník, biliár

Minidisko pro děti – 2x a dost! Z těch písniček by jednomu praskla hlava

Šaškování ve vodě s předcvičovatelem – byli jsme radši na lehátku s pitíčkem nebo s dětma ve vodě

Půjčování suchých ručníků za svěřené kartičky – 2 kartičky ze tří se hned druhý den kamsi ztratily. Výsledek: 20dolarů mínus, jinak superslužba.

Dalších asi 10 celkem drahých zájezdů mimo resort.

 

20200218_171316.jpg

 

 

 

 

 

 

Štítky

Comments