Nejen lezecký výlet do Norska a Švédska

Autor: Ivoš Lyžbicky

Po mnoha odkladech a s měsíčním zpožděním odjíždíme po vlastní ose do Skandinávie. To, že to nebude tolik o lezení tak nějak tuším a ona nakonec severská přírody opravdu překonává přitažlivost norských žulových skvostů.

Nadchne nás už pobřeží Baltu, louka v ranní mlze a jeřáby popelavý na uvítanou, slunečné, mělké a velice živé moře.

Kodaň hezká, ale overturismus v plné parádě. Přes obří mosty Öresundské úžiny za cenu trajektu už máme sílu dojet večer z Kodaně jen do švédského Bohuslanu, který milovníci tradu určitě dobře znají. Zde velice milý kempík pod krásnou stěnou Häller za neskandinávsky nízkou cenu, nás nakonec zdrží na skoro 5 dní.

Kupuji průvodce, který zahrnuje širší oblast JZ Švédska. Listuji, listuji a nacházím všeho všudy 2 malé oblasti se sportovními cestami. Sportovkářský sektor Trälleberget u Lysekilu v blízkosti moře zahrnuje krásné lezení v oblé, spárové i lištovité žule. V naprosté většině oblastí Bohuslanu jde o peckózní spáry, jen do nich musíte mít i podobně nadšeného a výkonného parťáka, protože nahoře vás většinou nečeká vytoužený slaňák, ale někde v dálce snad strom…Naštěstí začalo pršet, takže jsme se museli ze spár uchýlit pod převisy sektoru Granitgrottan mimochodem lezecky nic moc…

Blízkost relativně teplého moře, pohodová venkovská krajina a úžasná žula Bohuslanu přitahuje lezce z celého světa, narváno zde nicméně nečekejte. Navíc o restdayích se dají třeba prozkoumávat místa kreseb z doby bronzové položené nevšedně u vašich nohou na horizontálních žulových výchozech.

Frčíme dál do Norska, kde nás páteční zácpa a uzavření tunelu posouvají místo na sever na východní okraj Osla k jezerům a my díky tomu ještě večer na výletě zahlédneme v bažině několik losů evropských. Menší stáda losů žijí i v Čechách, ale vidět je, to musí mít člověk velké štěstí i ve Skandinávii.

Další den přináší pěkné lezení na kolmé a převislé žule blízké oblasti Fetsund.

Přejezd k jezerům severněji u města Dokka, následuje blízká super oblast Jarberget. Navíc u města Dokka a Etna  je velice lehké najít místo na spaní s autem v přírodě, není tady moc lezců ani turistů. Blízko je to např. taky do hor opuštěného národního parku Langsua s jeho mokřinami a tundrovou vegetací.

Prší, přejíždíme ke fjordům, navíc zítra má být na dlouhou dobu poslední hezký den. Sognefjord jakožto nejdelší otevřený fjord světa dovede ohromit výhledy na okolní hory, ledovce, vodopády a lehce předčí zážitky z lezeckého dne.

Následné několikadenní deště, kdy abstinence vedla k lezení na mokré skále mezi vodopády, asi jako v Čechách druhý zářijový víkend.

Přejezd na jih do Osla za teplem a pobyt u moře a skalách na JZ pobřeží ještě vylepšily zážitky ze severu. Ostatně v okolí Osla je spousta pěkných lezeckých oblasti – Damtjern, Hauktjern, Hammern. Jako kulturně vzdělávací vložku bych určitě doporučil návštěvu Muzea Fram v Oslu, kde mají pod střechou přístupné lodě Fram a Gjoa z objevitelských polárních výprav Nansena a Amundsena.

Průvodce na Bohuslan  a dva trošku starší výběry po norských skalách jsou v oddílové knihovně.

Pozn.: Pokud je v tabulce u průvodce uvedeno něčí jméno, jedná se o kousek nabízený ze soukromých knihovniček, ale pořád dost jich je tam bez uvedení jména a ty jsou oddílové.

Severu zdar.

Ivoš