A máme tady malé okénko z bouldrových závodů v Adrstrachu a mezioddílovou reprezenataci.
A bylo neustále na co se koukat, někteří si mazali bouldry na chleba....
Toho mága ve vzduchu, holky silný, hezký, usměvavý,
bouldry pikantní, páni galantní,
večírek parádní, Tres udos, piva, piva, v neděli zase piva a Adršpach!
https://www.youtube.com/watch?v=Fki-zjS2FCM&feature=youtu.be
Zbořený Kostelec, na Sázavě kotrmelec,
lezci lezou, skálu položenou,
špekáčky se točí, děti radostí piští
a ondatra v řece radši sviští,
Vrtačka vrtí, Lulas to drtí a Hurychov a panks not ded.
https://www.youtube.com/watch?v=qjrkh3Qx_rE&feature=youtu.be
Evženova Amerika Xa –Tunelová věž – Tisá – Velké stěny
25 metrů, 4 kruhy, autor: Jirka ,, Prcas ´´ Slavík, 15.10.1988
Otevřeno, vstupte 3
Zbořený Kostelec
Autor: Šáfa
Otvíračka šestnáctého v šestnáct byla dobrá volba. Dobře se to pamatovalo a prakticky všichni dorazili z celé republiky bez zpoždění. A tak jsme poseděli …
Jsou to teprve dva měsíce, co jsem začala chodit do lezeckého oddílu Přírodovědecké fakulty. Nepředpokládala jsem, že se už první měsíc (Březen) podívám na skály a už vůbec ne, co vše se dá s lezením vymyslet. Mými spolulezci jsou Terka jeden z mnoha Ondrů. Jednoho dlouhého večera jsme přemýšleli, kam si jít zalézt volnou středu 8.5. a líbilo se nám Šárecké údolí. Jelikož ráda peču, navrhla jsem, že přinesu bábovku na posilněnou. A co se hodí ke sladkému? Přece kafíčko, a to rovnou na vrcholu skály, napadlo Ondru.
25. 6.2018 ve 2 h ráno přistáváme v Islamabádu. Husky kluci chtěli ušetřit za letenky a zvolili dlouhou cestu busem do Londýna. Zde však zůstali viset v tunelu La Manche, kde přestala fungovat elektřina. Museli koupit nové letenky. Skupina trekařů, která jela s nimi, cestu do Pakistánu zrušila úplně. Nepodařilo se jim přerezervovat letenky a holčinu na letišti při řešení situace okradli o veškeré peníze vč. dokladů. Nakonec jsme se v Islamabádu všichni sešli a následně přejeli do Chillasu.
Halóóó, tady Tatry...!
Dost! Kašlu na to!
V Tatrách jsem byl už možná desetkrát, jednou jako malé dítě v létě a pak v poslední době mnohokrát v zimě. Ale prakticky vzato jsem tam ještě nelezl, vždy to byla spíš náročná VHT, většinou s přespáváním venku. Proto mne potěšilo, když se v oddíle začala plánovat týdenní akce ve Velké studené dolině. Obratem jsem se přihlásil a čekal na další pokyny. Opravdové zimní horské lezení prostě musím zažít, nástupy už mám natrénované.
„Skialp Dachstein o vikendu … ma bejt paradni podmínka: prasan a slunicko!“ Kdo by takové nabídce odolal? Takže přestože Petra bolí záda, Háček se ještě vzpamatovává z následků bujarého Silvestra a já už víc jak měsíc nelezu kvůli zánětu v rameni, nasedáme v Pá v pozdním odpoledni na Pankráci do Maťova železného oře a vyrážíme směr Gesäuse. Přespáváme ve stanech na prázdném parkovišti pod Dolním jezerem.
Konečně mám po státnicích, a tak mohu jet na skialpy bez výčitek svědomí, že bych měla víkend strávit nad učením.
Celý týden sledujeme počasí a naháníme skialpové kamarády. Nakonec jedeme s Macínem sami. Cíl cesty: Gießener Hütte, winterraum a třeba i Hochalmspitze 3 360 m.
Tohle jsem přihlásil do výstupu roku: Spára – to by mělo jít. A tak jsem pod puklinou v jedné z nejdelších stěn nad Sázavou přezul lezečky a poklepal do žuly. Neduní a to dodá odvahu. S ideálním rozměrem nechám rukavice v batohu a udělám první tři kroky. Jo, to půjde, ale přesto ještě jednou zpět dolů. Musím se rozdýchat, solo jsem se do prvovýstupu doteď nikdy nepustil. Tak vzhůru. Levá, pravá, dokonce i stupy pro nohy, odsýpá to. A sakra, odsud už neodskočím! Ruce vlhnou, ale pořád dobře stojím. Když to nejde dolů, musí to jít nahoru.
Kdo chce v létě silný býti,
musí v zimě v bouldry jíti...
Dnes žádný keci v kleci, obraz a zvuk řekne více. Uvolněte se, jestli jste v práci, tak sluchátka na uši a užijte si to naše oddílové poplácávání....
https://www.youtube.com/watch?v=O4ojyETEiDI&feature=youtu.be
bod nečinnosti, nebo též bod zvratu
klidové nastavení částí stroje do místa nejmenšího namáhání a znemožnění jakéhokoli pohybu.
Aneb Co se lezlo a vylezlo 2018 - Muži-
Sportovky:
Le big zloba mac 10- Flash Wustenwind, frankenjura, 8a, flash a pak hamounil 8ačka
Petr Fido Bláha -Ma diametre est ta longuere 10+ PP
Toto mytické zvíře s ještěřími znaky, se nejčastěji vyskytuje ve slujích polické pánve, ale zalétává rovněž do Labského údolí či Českého ráje. Nezřídka jej lze spatřit rovněž v jeskyních frankenjurských hvozdů. Má schopnosti létat mezi zrnky písku a dštít oheň. Tato krvelačná bestie pojídá mágo a chlemtá Krakonoše.
Drak písečný, ( Draconis harenosum )
Zdar, vypíchl jsem pár cest, které mi v roce 2018 na písku nejvíc utkvěly.
Partička soviček koncem listopadu nažehlila svoje nová trička, opustila svá hnízdiště a odlítla směr slunný jih. Těžištěm výskytu našeho druhu v zimě je Španělsko, tudíž byl cíl jasný a vesměs všemi znalci doporučovaný - "takový ty oklouzaný kolmičky" - tedy Chulilla (čti Čulíja).
Autor: Mahy
No hory? A proč ne. Z pohledu překližkáře a jurského maglajzisty je to strašně vysoké. Celých 250 metrů od úpatí najdete svůj vrchol. Tedy vršek s turisty, značenými cestami a startem pro paraglide.
Trasa 391,3 km - 3:59 h
Za 4 hodiny jste tam. Tedy pokud nezakalíte v Pavlově jako my😊
Horo oddíl pořádá nábor nováčků během víkendové akce (16-18.11.2018) spojené s horovýcvikem na skalách. Více informací najdete v přiloženém letáku.
V Čechách začínají zuřit vedra, naštěstí přichází spásná myšlenka vyrazit směrem na jih. Risk je zisk, a někde přece musí být líp. Přání otcem myšlenky, leč Nevědomost hříchu nečiní.
Bereme i Kačenku, víc hlav víc rozumu.
Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše a proto raději s malou Fóbií než zpohodlnělou Octávií a zastávkami pravidelnými jak zákon ztuhlého kolena káže.