Jsou to teprve dva měsíce, co jsem začala chodit do lezeckého oddílu Přírodovědecké fakulty. Nepředpokládala jsem, že se už první měsíc (Březen) podívám na skály a už vůbec ne, co vše se dá s lezením vymyslet. Mými spolulezci jsou Terka jeden z mnoha Ondrů. Jednoho dlouhého večera jsme přemýšleli, kam si jít zalézt volnou středu 8.5. a líbilo se nám Šárecké údolí. Jelikož ráda peču, navrhla jsem, že přinesu bábovku na posilněnou. A co se hodí ke sladkému? Přece kafíčko, a to rovnou na vrcholu skály, napadlo Ondru.

 25. 6.2018 ve 2 h ráno přistáváme v Islamabádu. Husky kluci chtěli ušetřit za letenky a zvolili dlouhou cestu busem do Londýna. Zde však zůstali viset v tunelu La Manche, kde přestala fungovat elektřina. Museli koupit nové letenky. Skupina trekařů, která jela s nimi, cestu do Pakistánu zrušila úplně.  Nepodařilo se jim přerezervovat letenky a holčinu na letišti při řešení situace okradli o veškeré peníze vč. dokladů. Nakonec jsme se v Islamabádu všichni sešli a následně přejeli do Chillasu.

Halóóó, tady Tatry...!

• „Jel bych. …Asi!“
• „Nešlo by to o týden dřív?“
• „Já určitě, ale od úterý do čtvrtka.“
• „Jasan! Když bude dobrý počasí.“
• „Nešlo by to později?“

Dost! Kašlu na to!

V Tatrách jsem byl už možná desetkrát, jednou jako malé dítě v létě a pak v poslední době mnohokrát v zimě. Ale prakticky vzato jsem tam ještě nelezl, vždy to byla spíš náročná VHT, většinou s přespáváním venku. Proto mne potěšilo, když se v oddíle začala plánovat týdenní akce ve Velké studené dolině. Obratem jsem se přihlásil a čekal na další pokyny. Opravdové zimní horské lezení prostě musím zažít, nástupy už mám natrénované.

„Skialp Dachstein o vikendu … ma bejt paradni podmínka: prasan a slunicko!“ Kdo by takové nabídce odolal? Takže přestože Petra bolí záda, Háček se ještě vzpamatovává z následků bujarého Silvestra a já už víc jak měsíc nelezu kvůli zánětu v rameni, nasedáme v Pá v pozdním odpoledni na Pankráci do Maťova železného oře a vyrážíme směr Gesäuse. Přespáváme ve stanech na prázdném parkovišti pod Dolním jezerem.

Konečně mám po státnicích, a tak mohu jet na skialpy bez výčitek svědomí, že bych měla víkend strávit nad učením.

Celý týden sledujeme počasí a naháníme skialpové kamarády. Nakonec jedeme s Macínem sami. Cíl cesty: Gießener Hütte, winterraum a třeba i Hochalmspitze 3 360 m.

Tohle jsem přihlásil do výstupu roku: Spára – to by mělo jít. A tak jsem pod puklinou v jedné z nejdelších stěn nad Sázavou přezul lezečky a poklepal do žuly. Neduní a to dodá odvahu. S ideálním rozměrem nechám rukavice v batohu a udělám první tři kroky. Jo, to půjde, ale přesto ještě jednou zpět dolů. Musím se rozdýchat, solo jsem se do prvovýstupu doteď nikdy nepustil. Tak vzhůru. Levá, pravá, dokonce i stupy pro nohy, odsýpá to. A sakra, odsud už neodskočím! Ruce vlhnou, ale pořád dobře stojím. Když to nejde dolů, musí to jít nahoru.

Kdo chce v létě silný býti,

musí v zimě v bouldry jíti...

Dnes žádný keci v kleci, obraz a zvuk řekne více. Uvolněte se, jestli jste v práci, tak sluchátka na uši a užijte si to naše oddílové poplácávání....

https://www.youtube.com/watch?v=O4ojyETEiDI&feature=youtu.be

mrtvý bod

bod nečinnosti, nebo též bod zvratu
klidové nastavení částí stroje do místa nejmenšího namáhání a znemožnění jakéhokoli pohybu. 

Aneb Co se lezlo a  vylezlo 2018       - Muži-

Sportovky:

Le big zloba mac 10-       Flash     Wustenwind, frankenjura, 8a, flash a pak hamounil 8ačka

Petr Fido Bláha -Ma diametre est ta longuere   10+        PP

Toto mytické zvíře s ještěřími znaky, se nejčastěji vyskytuje ve slujích polické pánve, ale zalétává rovněž do Labského údolí či Českého ráje. Nezřídka jej lze spatřit rovněž v jeskyních frankenjurských hvozdů. Má schopnosti létat mezi zrnky písku a dštít oheň. Tato krvelačná bestie pojídá mágo a chlemtá Krakonoše.

Drak písečný, ( Draconis harenosum )

Tak Drakubo, jaký byl letošní písex?

Zdar, vypíchl jsem pár cest, které mi v roce 2018 na písku nejvíc utkvěly.

Partička soviček koncem listopadu nažehlila svoje nová trička, opustila svá hnízdiště a odlítla směr slunný jih. Těžištěm výskytu našeho druhu v zimě je Španělsko, tudíž byl cíl jasný a vesměs všemi znalci doporučovaný - "takový ty oklouzaný kolmičky" - tedy Chulilla (čti Čulíja).

Autor: Mahy

No hory? A proč ne. Z pohledu překližkáře a jurského maglajzisty je to strašně vysoké. Celých 250 metrů od úpatí najdete svůj vrchol. Tedy vršek s turisty, značenými cestami a startem pro paraglide.

Trasa 391,3 km - 3:59 h

Za 4 hodiny jste tam. Tedy pokud nezakalíte v Pavlově jako my😊

Horo oddíl pořádá nábor nováčků během víkendové akce (16-18.11.2018) spojené s horovýcvikem na skalách. Více informací najdete v přiloženém letáku.

V Čechách začínají zuřit vedra, naštěstí přichází spásná myšlenka vyrazit směrem na jih. Risk je zisk, a někde přece musí být líp. Přání otcem myšlenky, leč Nevědomost hříchu nečiní.

Bereme i Kačenku, víc hlav víc rozumu.

Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše a proto raději s malou Fóbií než zpohodlnělou Octávií a zastávkami pravidelnými jak zákon ztuhlého kolena káže.

Horo oddíl pořádá nábor nováčků během víkendové akce (3-5.11.2017) spojené s horovýcvikem na skalách. Více informací najdete v přiloženém letáku.

Pan Moriarty se onehdá nechal slyšet, že odmítá absolvovat letní vedra, a že prý kdo jede s ním na sever. Barče hned zasvítila očka, navrhuje Norsko. Návrh je jednomyslně přijat. Teď ještě zvolit vhodný způsob, jak se tam přepravit. Jak? Jedině Škoda Fabia - Zelený Drak - s držákem na pana Moriartyho splňuje všechny požadavky na cestu do země vzdálené.

Ve čtvrtek 11.5.2017 náš oddíl HO Přírodní vědy slavnostně otevřel zbrusu novou lezeckou oblast celorepublikového významu Sázavská žula, u jejíž zrodu stálo trio zkušených harcovníků Pivoš, Šáfa a Lukáš. Slavnostního otevření se zúčastnilo asi 20 lezců téměř všech věkových a výkonnostních kategorií, a to jak z našeho oddílu, tak místních lezců.