Motto: ,,Žiju, abych lezl, lezu, abych žil. Lezení mě baví tak, až je to vůči ostatním nefér..."
Na vědomí se dává, že náš pán napsal knihu. Jedná se o průřez Adamovy lezecké kariéry od batolete, přes první krůčky v Moravském krasu, první závody, výjezdy s rodiči do skal v zahraničí, až po Yosemity a polezenici v magické jeskyni Flatangeru.
„Jedu s Bobrem na vícedélky k Großes Ochsenhorn. Sežeň si spolulezce, jestli chceš jet s námi. Máme v plánu Gelee Royale, VIII+.“ oznámil mi Macín.
To, že je blbost lézt to s nimi ve třech, mi ani říkat nemusel. Jenže sháněj si spolulezce na ten víkend, co je POVL. Na písek nebo do hor? Pro mě priorita jasná. Jen snad všichni kamarádi lezci jedou na ten POVL …
Ahoj,
zde je krátký report o naší listopadové cestě do Jordánské piskovcové oblasti Wadi Rum. Praktických informací je všude na netu plno, tak jen stručně:
Máme tady večerníček pro pacienty, lačnících po kvalitních notách, hlubokých dírkách a malých lištách. Na tuhle kratší, ale o to údernější krasavici si nachystej železný prsty, nesmrtelný fakáč a dobře nabroušený kopyta. Bombrmén by mohl vyprávět. A nezapomeň, že není madlo, jako madlo.
Madlu, faku zdar! Síja
https://www.youtube.com/watch?v=66Y9-N11erQ
PS: Barčo, kolik prstů si do dírky strčila? A Krasový móresy, taky pěkná fakýrovaná. A těch hřibů co tam roste, praváci jak nohy!
Protože čas letí a my se pomalu ale jistě přesouváme do kategorie legend, rozhodly jsme se s holkama, že si také uděláme svoji „dámskou“. Že už jsme velké holky a do hor můžeme i bez kluků. Vloni proběhl první ročník Peti a Hanky v Tatrách. Letos jsme se pokusily o druhý ročník, a protože to klaplo, vypadá to na počátek tradice. Po pár desítkách až stovkách vyměněných mailů už nás veze lehátkový RegioJet směrem na východ. Ve čtyři ráno otevřeme jedno oko při výstupu v Tatranské Štrbě a v pět ráno oči obě u Štrbského plesa.
Borovíčko 2015
První z otvíraček, poslední slovem.
První, ale žádná masovka. Mohlo za to zanedbané promo, že přijelo jen něco přes deset lezců.
A že jsem se nakonec rozhoupal k reportu i po letech, za to může obnovená prvovýstupářská aktivita a vznik těžkých cest, jež v klasické oblasti nalákají i Mihala (ano i MIHALA! - cesty sice udělané zdola, ale s borháky).
A máme tady malé okénko z bouldrových závodů v Adrstrachu a mezioddílovou reprezenataci.
A bylo neustále na co se koukat, někteří si mazali bouldry na chleba....
Toho mága ve vzduchu, holky silný, hezký, usměvavý,
bouldry pikantní, páni galantní,
večírek parádní, Tres udos, piva, piva, v neděli zase piva a Adršpach!
https://www.youtube.com/watch?v=Fki-zjS2FCM&feature=youtu.be
Zbořený Kostelec, na Sázavě kotrmelec,
lezci lezou, skálu položenou,
špekáčky se točí, děti radostí piští
a ondatra v řece radši sviští,
Vrtačka vrtí, Lulas to drtí a Hurychov a panks not ded.
https://www.youtube.com/watch?v=qjrkh3Qx_rE&feature=youtu.be
Evženova Amerika Xa –Tunelová věž – Tisá – Velké stěny
25 metrů, 4 kruhy, autor: Jirka ,, Prcas ´´ Slavík, 15.10.1988
Otevřeno, vstupte 3
Zbořený Kostelec
Autor: Šáfa
Otvíračka šestnáctého v šestnáct byla dobrá volba. Dobře se to pamatovalo a prakticky všichni dorazili z celé republiky bez zpoždění. A tak jsme poseděli …
Jsou to teprve dva měsíce, co jsem začala chodit do lezeckého oddílu Přírodovědecké fakulty. Nepředpokládala jsem, že se už první měsíc (Březen) podívám na skály a už vůbec ne, co vše se dá s lezením vymyslet. Mými spolulezci jsou Terka jeden z mnoha Ondrů. Jednoho dlouhého večera jsme přemýšleli, kam si jít zalézt volnou středu 8.5. a líbilo se nám Šárecké údolí. Jelikož ráda peču, navrhla jsem, že přinesu bábovku na posilněnou. A co se hodí ke sladkému? Přece kafíčko, a to rovnou na vrcholu skály, napadlo Ondru.
25. 6.2018 ve 2 h ráno přistáváme v Islamabádu. Husky kluci chtěli ušetřit za letenky a zvolili dlouhou cestu busem do Londýna. Zde však zůstali viset v tunelu La Manche, kde přestala fungovat elektřina. Museli koupit nové letenky. Skupina trekařů, která jela s nimi, cestu do Pakistánu zrušila úplně. Nepodařilo se jim přerezervovat letenky a holčinu na letišti při řešení situace okradli o veškeré peníze vč. dokladů. Nakonec jsme se v Islamabádu všichni sešli a následně přejeli do Chillasu.
Halóóó, tady Tatry...!
Dost! Kašlu na to!
V Tatrách jsem byl už možná desetkrát, jednou jako malé dítě v létě a pak v poslední době mnohokrát v zimě. Ale prakticky vzato jsem tam ještě nelezl, vždy to byla spíš náročná VHT, většinou s přespáváním venku. Proto mne potěšilo, když se v oddíle začala plánovat týdenní akce ve Velké studené dolině. Obratem jsem se přihlásil a čekal na další pokyny. Opravdové zimní horské lezení prostě musím zažít, nástupy už mám natrénované.
„Skialp Dachstein o vikendu … ma bejt paradni podmínka: prasan a slunicko!“ Kdo by takové nabídce odolal? Takže přestože Petra bolí záda, Háček se ještě vzpamatovává z následků bujarého Silvestra a já už víc jak měsíc nelezu kvůli zánětu v rameni, nasedáme v Pá v pozdním odpoledni na Pankráci do Maťova železného oře a vyrážíme směr Gesäuse. Přespáváme ve stanech na prázdném parkovišti pod Dolním jezerem.
Konečně mám po státnicích, a tak mohu jet na skialpy bez výčitek svědomí, že bych měla víkend strávit nad učením.
Celý týden sledujeme počasí a naháníme skialpové kamarády. Nakonec jedeme s Macínem sami. Cíl cesty: Gießener Hütte, winterraum a třeba i Hochalmspitze 3 360 m.
Tohle jsem přihlásil do výstupu roku: Spára – to by mělo jít. A tak jsem pod puklinou v jedné z nejdelších stěn nad Sázavou přezul lezečky a poklepal do žuly. Neduní a to dodá odvahu. S ideálním rozměrem nechám rukavice v batohu a udělám první tři kroky. Jo, to půjde, ale přesto ještě jednou zpět dolů. Musím se rozdýchat, solo jsem se do prvovýstupu doteď nikdy nepustil. Tak vzhůru. Levá, pravá, dokonce i stupy pro nohy, odsýpá to. A sakra, odsud už neodskočím! Ruce vlhnou, ale pořád dobře stojím. Když to nejde dolů, musí to jít nahoru.
Kdo chce v létě silný býti,
musí v zimě v bouldry jíti...
Dnes žádný keci v kleci, obraz a zvuk řekne více. Uvolněte se, jestli jste v práci, tak sluchátka na uši a užijte si to naše oddílové poplácávání....
https://www.youtube.com/watch?v=O4ojyETEiDI&feature=youtu.be
bod nečinnosti, nebo též bod zvratu
klidové nastavení částí stroje do místa nejmenšího namáhání a znemožnění jakéhokoli pohybu.